Lisabon za 61hodin

Lisabon není tak blízko jak se může zdát... je to zatraceně daleko od Málagy a když to vezmete přes Portugalské Faro, tak to zabere přes 6 hodin jízdy po dálnici. Nicméně stojí to za to! Město je to krásné i v dešti a já se pokusím formou foto-románu přiblížit co můžete vidět v Lisabonu za oněch 61 hodin...

Lisabon!! (and Rafael Nadal)

Výletní poznatky: Antequera, Córdoba, Ronda, Sevilla a Granada s úžasnou Alhambrou

Jelikož mě městská turistika až tak nebere, tak tahle úžasná města shrnu v tomhle jednom článku. Nejsou to ani zdaleka všechna zajímavá města z Andalusie, ale jsou to ta, která jsme navštívil a zaujala mě nejvíce. 

Úžasná, prosluněná a temperamentní Andalusie :)

Ferrata El Torcal de Antequera

Po tom co jsem si dal 6x Caminito del Rey jsem usoudil, že je třeba konečně vyzkoušet pořádnou ferratu. Začali jsme googlit a k našemu údivu na nás vyskočilo opravdu hodně ferrat. Vydali jsme se teda směrem k nejbližší do Antequery, kde je park Torcal de Antequera. Nejprve jsme se vydali do turistického centra, neb jakožto turisti ve znamení punku jsme neměli mapu ani žádné souřadnice začátku ferraty. V turistickém centru nám sdělili, že ví kde ferrata je, ale nemůžou nám to prozradit... Proč proboha? Protože je to nelegální! Chlapík nás odkázal na pracovníka bufetu, že ten to ví taky a třeba nám to prozradí. Bufet chlapík nám řekl, že nám to taky říct nemůže. Jen prozradil, že jsme trochu mimo, že ferrata začíná někde jinde. Zklamaní odcházíme. Při odchodu za námi vybíhá jeden horal, který snídal v restauraci a slyšel, že hledáme nástup na ferratu. Namaloval nám mapku jak to najít a řekl nám kde to cirka je (za což děkujeme!!)

I ve Španělsku se občas zatáhne :)

El Chorro a jeho báječné Caminito del Rey

Kouzelné místo plné skal, místo které se přes zimní sezónu promění ve středoevropskou kolonii (hlavní osadníci jsou Češi, Slováci, Poláci). Střední Evropa sem prchá před zimou, neb tady je v lednu, únoru krásných 20°C přes den a sluníčko, které umožňuje lezení v krátkém rukávu. Výjimečně zaprší.

Ale co je daleko zajímavější i pro ostatní, kteří nejsou lezečtí fanatici? Je zde i krásná, unikátní ferrata El Caminito del Rey (Královská cesta), která vede dvěma kaňony. Není to ani tak ferrata v pravém slova smyslu. Jde spíše o krásný zážitek v podobě procházky po chodníku, který místy sahá až 100m nad zem. Jelikož jde o jednoduchou ferratu, tak si ji užijí i amatéři (s trojnásobnou dávkou adrenanlinu). Stavba chodníku začala 1901 a byla dokončena 1905. Primárním účelem bylo postavit kanál přepravující vodu a chodník měl sloužit jen pro údržbu kanálu.

Část Královské cesty.

Letopisy Maroka: 27hodin, svátek a ukradený kabel

Ještě než tady dám všechny absurdní poznatky z Maroka, tak bych rád začal poznatek #81 záznamem z mého deníku z posledního dne, kterým snad nastíním, že velbloud je jediný dopravní prostředek na který se dá spolehnout...

Jelikož se jedná o záznam z deníku tak uvádím i některé citové pochody a některé Vás možná překvapí... nicméně zredukoval jsem je na nezbytně nutné minimum. Zároveň jsem byl požádán nezmiňovat z důvodu soukromí jména (a rozmazat fotky a tak...). Ale aby jste v tom neměli guláš, tak řekněme že naše výprava byla složena z pětičlenné posádky offroadu Dacia Logan. Ostatní členy posádky nazývejme třeba Fatima, Mohamed, Achmed a Abdul.

Žužla.

Když se kluci potřebují vyvenčit (NP Nerja a "Canyoning") 7 - 8.12.2013

Znáte to - blíží se Vánoce, tady je teď navíc nějaký svátek, což se španělsky řekne nejspíš takto: "Pojďme všichni do Málagy, určitě tam budou slavit naplno"... No prostě Málaga je plná slimáků a hlemýžďů, kteří vám znemožní průchod městem normálním tempem. Navíc z vás tito lidé vysávají tolik potřebnou energii... nedej bože když ještě navíc chce s námi někdo vyjednávat v obchodě, nebo se hádat a to vše ve španělštině..?

Navíc poslední týden neděláte nic jiného, než že se válíte u svých známých na gauči a popíjíte punč, nebo svařák... ale to je jiné story. Prostě jsou to impulsy, které vás dostanou po delší době zase do hor :)

Stromeček samotář.

Sierra Nevada - Mulhacén (3 479 mnm) 1 - 2.11.2013

Ve čtvrtek bulám jeden předmět, abych ve škole nemusel trčet až do sedmi a v 16:20 vyrážíme z Málagy směrem na Granadu pokusit se zdolat Mulhacén, nejvyšší horu Pyrenejského poloostrova a zároveň třetí nejprominentnější horou celé Evropy (po Mt.Blancu a Etně). Já jsem dost napjatý, neb jsem se pokoušel o výstup v zimě cca dva roky zpátky a nepovedlo se to (byla větší zima, než jsme čekali... viz odkaz na konci).

Já, Cyril, Martyna, Košík vyrážíme v 16h pro Saúla a pak hurá směrem na Granadu a do Sněžných Hor. Většinou se chodívá na Mulhacén z kempu Capileira (1430 mnm) nebo Trevélez (1550 mnm). To je ovšem pro takové horaly jako jsme my nuda. A tak jsme se po doporučení rozhodli jít alternativní cestou začínající asi půlhodinu cesty za nádrží Embalse de Canales (viz endomondo odkaz na konci článku) v nadmořské výšce cca 1200mnm a ve vzdálenosti 20km od vrcholu.

Věděli jsme kde je začátek cesty, ale ne jak se tam dostat. Na místo jsme přijížděli za tmy a GPS nás navádí nejprve po normální cestě. Ejhle, sjíždíme na něco, co jsem pracovně pojmenoval cyklostezka (ale stále se dá jet). Po chvíli chce po nás GPS ať sjedeme na chodník pro pěší - to už se nám nezdá a tak zapínáme i vychytralý telefon a google maps. Stejný výsledek - chodník pro pěší. Řidič neváhá a zatáčí. Honza (já) váhá a říká si what the fuck? Po 300m přemlouvám ostatní a vydáváme se na průzkum přístupové cesty. Zhušťujeme že se nejedná ani o chodník pro pěší, nicméně nějaká ta srnka tam možná občas proběhne... Otáčíme auto a jedeme dál po cyklostezce - naštěstí nacházíme most, který GPS přístroje zatajily.

Kolem 20hod přijíždíme na místo a rozděláváme stany. Pijeme víno, koukáme na dokonalou oblohu, trochu se klepeme zimou. Budík na 6:30.

Ráno všichni nažhavení (resp. zmrzlí až na kost :D ) pakujem stan a vyrážíme. Parkovišťátko se zaplnilo a trochu nás děsí představa míjení milionu turistů (po chvíli zjišťujem, že ještě spí v autech...). Vycházíme v 8:20. 

Svěží na startu.

Corrida de toros - umění nebo jatka?

Španělský sport, národní zvyk, svátek atd. Prostě corrida. Jestli to ještě nevíte, tak ti chlapíci chudáka býčka zabijou a z mého prvního pohledu i lynčujou...

  Ale než se do těch škaredých toreadorů a matadorů pořádně opřu, než tyto škaredé osoby odsoudíme a než posteskneme nad mrtvou dušičkou býčka prohlédněte si následující obrázek a nechte se unášet býčím zápasem z mého pohledu.

Jedna z mnoha Picassových ztvárnění corridy.