Corrida de toros - umění nebo jatka?

Španělský sport, národní zvyk, svátek atd. Prostě corrida. Jestli to ještě nevíte, tak ti chlapíci chudáka býčka zabijou a z mého prvního pohledu i lynčujou...

  Ale než se do těch škaredých toreadorů a matadorů pořádně opřu, než tyto škaredé osoby odsoudíme a než posteskneme nad mrtvou dušičkou býčka prohlédněte si následující obrázek a nechte se unášet býčím zápasem z mého pohledu.

Jedna z mnoha Picassových ztvárnění corridy.

Ve Fuengirole hledáme Plaza de Toros. K tomu nám dopomáhej google maps. Kolem arény to už žije - ženy jsou oblečené do takových těch flamenco šatů a chlapi vypadají tak trochu jako cowboyové (v černém jakoby-žaketu, černý klobouk atd.). Slaví se tady totiž Fiesta Nacional de España.

  My se chystáme oslavit tento svátek stylově - a sice corridou. Ještě ale nevíme, jestli budou volné lístky (protože světe div se - Španělé nemají pořádný systém na objednání lístků přes internet). Stoupám si do fronty na lístky nadepsané "Sol" [španělsky slunce] a správně tuším, že lístky zde budou levnější. I tak ale jeden, nejlevnější, lístek stojí €30 do desáté řady. V nabídce vidím i lístky za €25, ale paní za přepážkou mi vysvětluje, že ty jsou pro důchodce (pokud jsem jí správně rozpomněl). Máme teda lístky a hodinu a půl času k dobru. Jdeme se teda vyfotit s býčí hlavou do hospody kousek od arény a dáváme si kafe...

Fronta na corridu.

  Vracíme se k aréně 15 minut před startem a máme obavy abychom stihli začátek. Kupodivu není žádná tlačenice a není problém se do arény dostat. Usedáme na svá místa na sluníčko a kocháme se pohledem na prázdnou arénu... kocháme se ale déle než 15 minut... Jo vlastně - jsme ve Španělsku. Většina obecenstva dorazila 10 minut po plánovaném zahájení a samotné zahájení bylo o o dalších 10 minut později.

  Začíná hrát orchestr a na scénu nastupují všichni účastníci. Tři matadoři (to jsou ti, kteří býka pošlou do nebíčka) - dva klasičtí s červenou plachtou (Jimenez Fortes a David Galvan) a jeden na koni (Diego Ventura). Dále deset toreadorů (ti na býka během zápasu mávají růžovýma plachtami a unavují ho). Tři z toho jsou na obrněných tažných koních. A na konci průvodu jdou dva vypasení koníci a s nimi odtahovač mrtvol. Všichni se za potlesku chaoticky uklánějí a začínají se protahovat. Toreadoři se schovají za kryty umístěné po obvodu arény. Matador zůstává na scéně - jako první Diego na koni. Všichni jsou potichu a čeká se na prvního býka. Otevírají se vrata. Napětí, že by se dalo krájet... Ještě více napětí. Pořadatelé už pro samé napětí bouchají do ohrady s býkem protože se mu nechce ven. Ale najednou zmateně vyběhl černý býk a toreadoři vykukovali z poza krytů a donutili tak býka oběhnout kolečko. Matador stál opodál a po zmíněném kolečku převzal divadlo do svých rukou...

Úkrok stranou.

  Ze začátku si matador s býkem jen pohrával a ujížděl před ním na koni. Dostával se do riskantních situací, kdy býčí rohy šimraly koníka na zadku. Toreadoři byli stále ve střehu, kdyby se matadorovi nedařilo. Ale Diego nedává znát strach a s býkem si pohrává jako profík. Ale najednou z ničeho nic mizí pryč z arény (v ten moment se býka ujímají toreadoři). Diego se za pár sekund vrací na jiném koni a s jakýmsi kopím v ruce! Býčkův čas se krátí... Diego ještě objede dvě kolečka s býkem a pak mu nelítostně zarazí čepel kopí do šíje. Býk celý zmatený sebou hází a chce ze sebe kopí dostat, ale obestoupí ho toreadoři a donutí ho na kopí zapomenout. Z býka teče spousta krve, ale bojuje dál. Mě je na blití.

Chvíle před prvním zásahem.

  Tohle mučení se opakuje, dokud není býk dostatečně zmožený. Diego předvádí postupně větší a riskantnější kousky s koníkem (bodejť by ne, když býk sotva chodí :-( ). Až nakonec, když býk má v sobě tři - čtyři kopí si matador Diego vyžádá jakýsi meč. Rozjede se na koni proti býkovi a zarazí mu téměř celý meč do šíje. Býk stojí, matador naproti němu. Matador se přibližuje. Býk stojí a nehýbe se. Matador cosi na býka zahuláká a být zakolísá a padá k zemi... Mě hučí v hlavě. Slyším bouřlivý potlesk publika a zpoza prsty sleduji jak k býkovi jde jeden z toreadorů s dýkou a podřízne ho za krkem - býk sebou naposledy škubne. Matador ještě odřízne kus ocasu.

Příprava na další zabodnutí.

  V tenhle moment přichází na scénu dva tlustí koníci a odtahovač mrtvol, který přiváže býka a odtahuje jeho pozůstatek přes arénu pryč z očí. Lidé stojí, pískají a mávají bílými šátky. (Domnívám se, že vzdávají hold býkovi, ale mám strach to googlit). Matador Diego obchází s toreadory čestné kolečko a skandujícím fanouškům hází kus odřezaného ocasu býka. Lidé mu házejí své klobouky a toreadoři je zvedají ze země a dávají je Diegovi ať je hodí zpět fanouškům.
  Diego za potlesku odchází z arény a přichází ho vystřídat Jimenez, ten je bez koně. Celá "show" se opakuje... šest krát...
  Když je všech šest býků mrtvých venku je už dávno tma a aréna je pod umělým osvětlením. Matadoři jsou vynášeni na ramenou ven z arény. My jdeme taky ven z arény, po svých. Venku nás překvapuje dav lidí čekající na podpis matadora Davida (který z dálky až moc připomíná Medvěda[interní joke]). Fotím ségru s Davidem, který je ještě celý od býčí krve a jdeme domů...

Matadorův zásah - býčí slzy.

Tak co říkáte? Popisuji co jsem viděl a jak to na mě působilo. Je pravda, že neznám věci okolo a tak mi to nepřijde moc jako umění, ale spíš jako nechutnost. Nicméně koho to zaujalo mrkněte na níže zmíněný český blog o býčích zápasech, nebo si třeba přečtěte Hamingwayovu Smrt odpoledne.

Zdroje: wiki, český blog o býčích zápasech.